Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárních postav u dětí předškolního věku
Marklová, Tereza ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u dětí předškolního věku v rozmezí 3 až 6 let. Cílem mé výzkumné části práce je zjistit, jak velký vliv má čtení v mateřských školách na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u dětí ve věku 3 až 6 let. První hypotéza předpokládá, že děti, které v rámci měsíčního projektu budou nejvíce vystavovány předčítání a práci s knihou, se nejvíce zlepší v porozumění textu a slovní zásobě. Další dvě hypotézy chtějí ve stejných oblastech ověřit, že starší děti budou mít na začátku i na konci projektu lepší výsledky než ti nejmladší účastníci výzkumu. Třetí hypotéza potom předpokládá, že nejmladší, tříletí, se zlepší pouze v otázkách opakujících se, kontrolních, a to vlivem paměti, nikoliv porozumění. Poslední hypotéza chce ověřit, že děti, které budou nejvíce vystaveny čtení, si oblíbí nové literární hrdiny. Teoretická část se zabývá vývojem dítěte od narození do 6 let věku s důrazem na období od 3 do 6 let a rozborem pohádky jako literárního žánru i prostředku ke stimulaci vývoje dítěte. Praktická část je korelační studie, která vychází z kvantitativně-kvalitativního výzkumu. Cílem výzkumné práce bylo zjistit vliv čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u...
Komparace novely Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce s filmovou adaptací Zbyňka Brynycha.
STARÁ, Markéta
Bakalářská práce se bude věnovat novele Bez krásy, bez límce (1962) od spisovatelky Hany Bělohradské v komparaci s filmovou adaptací a pátý jezdec je Strach režírovanou Zbyňkem Brynychem. Soustředí se zejména na aspekt času, prostoru, především na toposy domu a pokoje, a postavy. Práce bude metodologicky vycházet z konceptů Daniely Hodrové, Gastona Bachelarda, Paula Ricoeura a Michaila Michajloviče Bachtina. Pro výslednou komparaci jsou důležitá jak teoretická vymezení těchto literárních kategorií - tj. času, prostoru a postavy, tak i následná interpretace prozaického díla.
Ženské postavy v dílech I. A. Gončarova
Slobodová, Dana ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na hlavní ženské postavy v románech I. A. Gončarova Všední příběh, Oblomov a Strž. Cílem je analyzovat vzájemné vztahy mezi hrdinkami a dalšími postavami a prozkoumat, jak tyto vazby následně formují jejich charaktery. Ukazuje se, že těmto procesům je věnována přinejmenším stejná pozornost jako v případě mužských hrdinů (kteří jsou formálně hlavními postavami románů) a že jsou neméně zajímavé. Rovněž si lze povšimnout zdánlivě opakujících se schémat, která jsou však v jednotlivých případech různě pozměňována. Autor pokaždé přichází s trochu jiným, novým pojetím, a proto můžeme tvrdit, že přes zdánlivé vnější podobnosti je každá z Gončarovových ženských hrdinek jedinečná, stejně tak jako je jedinečné i prostředí, které ji utváří. Klíčová slova: literární postavy, ženské postavy, klasická ruská literatura, Ivan Gončarov, Všední příběh, Oblomov, Strž
Česká dramatika
Lehečková, Hana ; JANOUŠEK, Pavel (vedoucí práce) ; VEDRAL, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dramatické postavy jako postavy svébytně se realizující již v materiálu literatury, která ale v sobě zároveň obsahuje prvky, jimiž míří ke své jevištní realizaci. Na konkrétním materiálu současné české dramatiky si všímá jak obecných způsobů, jakými se postava může v textu realizovat, tak i specifiky, která jí ve 20. a 21. století provází.
Romány Itala Sveva
ČECHOVÁ, Hana
Hlavním předmětem této práce je rozbor románů Itala Sveva. První kapitola stručně představuje autora a význam města Terstu na formování jeho poetiky. Další kapitoly jsou již věnovány samotnému rozboru románů Una vita, Senilita a La coscienza di Zeno. Důraz je kladen na Svevova typického hrdinu inetto a jeho proměnu v rámci všech románů. Pojednáno je také o vedlejších, zejména ženských postavách, o antagonistovi jako kontrastu inetta a o některých dalších motivech typických pro Svevovu tvorbu. Samostatná kapitola je věnována Svevově literární odmlce mezi prvními dvěma a posledním románem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.